Delší dobu očekávaná hra od studia Team 17, ohlášená jako remake Worms: Armagedon (1999). No, tak co se remaku týče, tak to se Teamu 17 povedlo dokonale, tak dokonalou kopii, jen s lepšími efekty, grafikou a o dost náročnější, jsem dlouho neviděl. Takže na první pohled jsem bral Worms Reloaded jako vyhozený tři stovky.

Co se single playeru týče, tak Worms Reloaded opravdu nepřináší nic nového. Kampaň o třiceti misích – zatím nedohráno, pak mód Warzone – klasický deathmatch jen s tím, že enemák je schopný trefit se s brokovnicí i přes celou mapu přímo do vás, a pak Bodycount – takový challenge styl, nějak zvlášť jsem ho nezkoumal, zatím nebyl čas. Sólovou hru provází dost wtf momentů. Například jak už jsem zmiňoval ten, když vás trefí wormík přes celou mapu s brokovnicí, pro kterou máte vy mířidlo vytyčené na něco mezi 5ti až 10ti centimetry na monitoru. Ale ona hra celkově by mohla být trochu lehčí. Plus pro Wormíky je velký arzenál zbraní. Na soupeře můžete svrhnout hromy a blesky, pustit na něj býka a nebo termity. Pěkné.

Jak jsem již řekl, hra obsahuje multiplayer. A to dost povedený multiplayer. Vybrat si můžete z mnoha módů, buď omezených zbraněmi (Bazooka + grenade mod) nebo mapou (vysoké mapy – rozumněj ty, které jsou více do výšky než do šířky). Jen co mě opravdu zarazilo. Proč si, sakra, nemůžu ve hře ručně volit, jestli budu do mikrofonu mluvit nebo ne. Mikrofon prostě pořád snímá. Otravné, obtěžující, kentus, humus, fuj, ble. Nevím co to je za nápad. Asi to mám brát jako ulehčení hry nebo co. Jo, leda prd. *

Další zklamání přišlo, když jsem si chtěl vytvořit vlastního Wormse. Sice si můžu vybrat z široké škály klobouků, řečí a HUDů (jejichž význam jsem absolutně nepochopil, mám k těmhle tuningům tachometrů nějakou averzi či co), ale to je tak všechno. Já si chci vybrat ošiška, udělat fialovýho červíka a ještě k tomu mu dát na ocásek rolničku! No dobře, to sice ne, ale stejně bych uvítal větší modifikaci. Nedostatek možností u tvorby wormíka ale bohatě nahrazuje map editor. Variabilní, příjemný. Palec nahoru!

Budiž Worms: Reloaded ke štěstí, že hra má k mání pár achievementů, tedy pokud si ji koupíte na Steamu. A ještě jedna věc! Pokud si ji koupíte na Steamu a zároveň máte koupené Team Fortress 2, tak dostanete zbrusu novou helmu a holy granáty pro Vašeho Soldiera. A to vše  ne za 29.99€, ani za 19.99€ ale za rovných 9.99€. Jo, bude to sarkastický a hnusný, ale tahle věc mě na Worms: Reloaded potěšila asi nejvíce. 60%

* a hvězdička na konec. Víte jak se jednoduše zbavit otrapů se zaplými mikrofony? Jediná věc co potřebuje je taky mikrofon. Ne, nebudeme na toho druhého sprostě řvát. My to uděláme chytře, s grácií. Vezmeme mikrofon, zapojíme a pokud je to jen trochu možné, strčíme ho co nejblíže před Váš reprák. Pak si trochu stlumte zvuky, protože to bude pár chvil nepříjemné, ovšem pro toho druhého, který bude nejspíš sprostě nadávat a vy budete fucking bitch, stupid fagot a ještě mnoho dalšího. Ale což, za ten účinek to stojí. A co že jsme to udělali? Tomuto pisklavému efektu se říká zpětná vazba. Když někdo mluví do mikrofonu a jeho hlas se nám ozývá z reproduktorů, kde ho snímá další mikrofon a posílá ho do reproduktorů mluvčího a tam ho snímá ten první mikrofon, vzniká začarovaný kruh, zvaný jako zpětná vazba.

PŘEJI HODNĚ ZÁBAVY PŘI HRANÍ

Měli jsme tu sociální síť zaměřenou na sport, pak také sociální síť zaměřenou na hry. Téměř logicky sem tedy musím přispět sociální síťí zaměřující se na hudbu nebo film. A jelikož s filmovou sociální sítí mám určité úmysly v příštím díle, tak se dneska podíváme na Soundcloud.com.

Soundcloud je sociální síť s minimalistickým designem, a asi nejvíce s ní potěším příznivce elektronické hudby. Ta totiž tvoří většinu jejího obsahu a věřte, že povětšinou se jedná o kvalitní kousky. Nicméně to neznamená, že se na ní nedají najít i jiné žánry jako jazz nebo rock. Stačí hledat. Síť má zabudovaný přehrávač, takže před stažením si můžete každý kousek poslechnout, což se vzhledem k tomu, že tam jsou k nalezení i hodinu a více dlouhé sety,  hodí. Ostatně na přehrávač soundcloud vsází, protože síť neobsahuje žádné popisky tvůrců či songů nebo CDček, tak jak to známe z last.fm. Pokud tedy hledáte nějaké informace, tak se musíte poohlédnout jinde, nejlépe napsat samotným tvůrcům.  Výborná věc u přehrávače je ta, že po skončení jednoho tracku se automaticky přepne na další v seznamu a je jedno, jestli se nacházíte přímo u sebe na zdi, ve vyhledávači nebo favorites u jiného uživatele.

Novou hudbu můžete dostat přímo pod nos pomocí sledování dalších uživatelů a jejich tvorby anebo díky velice propracovanému systému vyhledávání a tagů. Sdílet své hudební zážitky, oblíbené tracky a Vaši tvorbu můžete také v různých skupinách a hudbu si můžete samozřejmě stáhnout. Synchronizace s Twitterem, Facebookem a podobnými službami samozřejmě nechybí. Dobrá věc je také přímý html kód s přehrávačem, jaký známe třeba z youtube.

Dostáváme se tedy k přímé sociální interakci. Ta zde trochu vázne. Dostupná je totiž pouze pomocí klasických zpráv nebo fóra. Mě jakožto fanouška různých „realtime“ chatů to dost mrzí. Zajímavá featurka jsou komentáře ke konkrétnímu momentu ve skladbě. Zaujme Vás příjemný přechod v setu nebo Vás naopak naštve stupidní intro? Můžete to okomentovat přímo ve skladbě.  Systém také nabízí automatické zasílání emailů s tím, co se za Vámi zvolené období stalo – kdo postnul skladbu, kolik lidí vidělo Váš profil. Možná se ptáte na scrobblování na last.fm. Údajně by jít rozchodit mělo jít, ale mně osobně se bohužel rozchodit nepodařilo.

Abych to shrnul. Soundcloud si asi neoblíbí příležitostní hudební posluchači, dle mého názoru, je totiž určená především pro hardcore hudební fanoušky a je jedno o jaký styl se jedná. Sice vám nenabídne širokou uživatelskou komunitu a interakci, ale spoustu užitečných funkcí přímo na stránce. Nejlepší bude, když posoudíte sami.

Soundcloud.com

Můj účet

Po delší neplánované odmlce, která se rozhodně nedá označit za prázdninové volno, je tu překlad další kapitoly mangy Pastel.

Přátelství Mugiho a Yuu zažehnalo jeden problém a hned stojí před problémem dalším. Podlehne Mugi?

STAHUJTE ZDE

Je 11. srpna 2010 po půlnoci, nový den. A já uzavírám jednu z těch důležitějších epizod mého života. Definitivně jsem se po déle trvajících neschodech rozloučil s IRC. Mým primárním a dlouhou dobu jediným působištěm byl kanál Velkého chytráka, kvůli němuž i IRC scénu opouštím. Prostě jsme se už nějak nemohli snášet a upřímně, na hádky typu „ty jsi blbeček“ „ne, nejsem, protože ty jsi blbeček“ nemám ani pramálo chuti. A budeme rekapitulovat, co mi IRC dalo a co mi vzalo?

Začněme tím méně příjemnějším, co mi vzalo. Určitě to je velká spousta času. A když říkám velká, tak to v mé nejproduktivnější době bylo fakt dost. Zevlil jsem tam a blil jsem tam klidně 4-5 hodin denně, což hodně je. Místo toho jsem mohl dělat mnoho užitečnějších věcí, jakými je třeba nezanedbávání přátel nebo zlepšování se v kreslení.

A teď přejdeme k té lepší a delší stránce. Co mi #vch (jméno kanálu Velkýho chytráka) dalo? Určitě nové přátelé. Seznámil jsem se s mnoha velice zajímavými lidmi – jmenovitě Baldu, Juk-Bena, Tiora a Dj_Squirella a to věřím, že na další lidi si zrovna v tuto chvíli nejsem schopen vzpomenout. Díky #vch teď působím na webové scéně pod nickem mimamo, píšu blog, sleduju Twitter a dělám další kopu těch více geek věcí. Díky #vch jsem taky začal kreslit. Sice to není nijak slavné kreslení, ale je to něco co mě baví a něco co mě naplňuje. Prošel jsem si tím, kdy jsem vybíral kreslení či programování a právě díky těm lidem jsem zjistil, že na programování nemám buňky. Díky #vch jsem taky začal sledovat anime – konkrétně díky člověk, jež působí pod nickem Druid. To on mě dostal na dráhu překladatele mangy.

#vch mělo zkrátka veliký podíl na tom, jaký v tuhle chvíli jsem, jak přemýšlím a jakým směrem jsem se dal za což jim jsem neskonale vděčný. Rád bych ještě před ukončením tohohle blogspotu dodal, že nebudu vystupovat pouze na #vch – tudíž na IRC kanálu Velkýho chytráka, nehodlám tudíž pálit mosty a na lidi, na které další kontakt mít chci si kontakt najdu nebo už mám. Tímto se tedy s těma klukama loučím a mrzí mě, že jsem nebyl schopný napsat tohle před příkazem /quit, jež všechno ukončil.

Sbohem a díky

Raptr.com je velice užitečná věc pro herní fandy. V jisté míře by se dala přirovnat ke Steamu bez možnosti kupovat, ale s mnoha dalšími statistikami navíc. Služba monituruje Vaší veškerou herní aktivitu na PC a konzolích a to dokonce včetně flashovek (například na Facebooku – za vše mluví hra Farmville, která je v poslední době v TOP10 nejhranějších hrách). Výhoda služby oproti Steamu je, že hry nemusíte mít koupené, služba se Vás zkrátka neptá, jak jste hry získali (zdravím Fiolu a bedikka).

Raptr.com - klient

Služba je kompletně free a obsahuje klienta, který je pro 100% fungování a využívání nutný. Právě díky němu si můžete přidávat a mazat hry, které chcete nebo nechcete, aby služba monitorovala. On totiž Raptr může klidně monitorovat Vaše snažení v Hledání min nebo Frecellovi. Raptr také dokáže monitorovat Vaše dosažené achievementy nebo challenges ve hrách, užitečná věc.

Další výhoda Raptru oproti Steamu je ta, že se služba nezaměřuje jen na PC hry, ale i na konzole – jmenovitě PS3 a X360. Služba se dá spojit s Vašimi účty na PS3 nebo Xbox Live a pak jednoduše sdílet Vaše herní aktivity. Raptr se dá spojit i s dalšími sociálně-herními službami jakými je již několikrát zmiňovaný Steam nebo Xfire, ale také i s Facebookem – nejspíš chat, nemám odzkoušené a různými IM klienty (ICQ, Yahoo, Google Talk, WLM a další). Sociální interakce s ostatními spočívá buď ve velice variabilním spojení Raptru s IM klienty/Steamem atp. v podobě chatu anebo v přidávání přátel přímo v Raptr.com. Služba také umí i ono známé interaktivní okno (znáte ze Steamu) přímo ve hře. Tentokrát vyvolané zkratkou ctrl+tab (na Steamu shift+tab). Funkci má prakticky stejnou jako na Steamu. O tom, že Raptr.com jde spojit s Twitterem a Facebookem a umí posílat automatické zprávy o tom, jaké aktivity jste za poslední Vámi zvolené období vykonali se asi nemusím zmiňovat.

Raptr - webové rozhraní

Ale abychom pořád jen neporovnávali, pojďme se podívat na výše zmíněné statistiky. Raptr Vám samozřejmě ukáže dobu nahranou v každé monitorované hře nebo již zmiňované dosažené achivementy, tyto statistiky se totiž dají považovat za určitý standart. Jenže kde ostatní končí, Raptr pokračuje. Moc pěkný je graf, který ukazuje, jaký typ her hrajete převážně, jestli akční, strategie, casual, RPGčka anebo sportovní popřípadě závodní hry. Další zajímavou statistikou je porovnání platform na kterých hrajete v podobě kruhového grafu. Další dobrou věcí není statistika, ale zeď, jak jí známe z Facebooku, tedy s automatickým zobrazováním statusů Vás a Vašich přátel. A v neposlední řadě výborná věc – signatura.

Abych to tak nějak slušně ukončil. Rapr.com je velice zajímavá sociálně-herní nebo chcete-li herně-sociální služba, podporující mnoho známých, ale i mnoho méně známých funkcí s podporou synchronizace prakticky všech známých, ale i méně známých sociálních služeb. Podpora konzolí je také velice příjemná. Sám za sebe můžu Raptr.com všem hráčům doporučit.

Raptr.com

Úvodem bych Vás milé čtenáře rád seznámil s tímto seriálem. Jedná se o jednoduchého průvodce v sociálních sítích, kde se budu zaměřovat na ty méně známé, alespoň tedy pro českou komunitu. Bude se jednat o takový menší nástin. O co v dané síti jde, její výhody, nevýhody. Sám pořádně nevím, kam až se to dostane.

Začnu se sociální sítí, která se zaměřuje na sportovní aktivity a jejich monitoring, popř. jejich statistiky a achievementy díky nim získané. Jmenuje se dailymile (v překladu něco jako denní míle). Funguje to tak, že uživatel, který právě dokončil nějakou sportovní aktivitu – nabízí se nám běh, cyklistika, plavání, chůze, fitness, spinning, yoga a spousty dalších – vyplní podrobnosti jako délka, čas, počasí a mnoho dalších. Líbí se mi, že žádná z informacích vlastně není povinná, takže můžete zapsat to, že jste naběhali 10km bez času, ale i že jste běhali třeba 20 minut bez vyplnění naběhaných kilometrů.  Služba podporuje přidávání fotek a jejich následné komentování, takže když se při svém cyklo výletu stavíte na zajímavém místě, tak můžete fotografii, třeba jako důkaz, přidat na dailymile a následně Vám ji mohou ostatní uživatelé okomentovat.

Přesuňme se tedy spíše k interakci. Služba nabízí klasický friends systém, který můžeme vidět například na facebooku. Dále je tu uživatelská zeď, kde můžete psát svoje postřehy, nejspíše ze svého sportovního života a uživatelé Vám je mohou opět komentovat. Dokonce je tu i něco jako Like this. Ono se vůbec uživatelská stránka dost nápadně podobá facebooku. A to dokonce i designem.

Službu jde samozřejmě sesynchronizovat jak s Facebookem, tak s Twitterem a myslím, že při synchronizaci s Facebookem je možno přihlašovat se pomocí údajů z Facebookem. Dailymile také nabízí množství různých challenge (výzev – od slova výzva) se sportem spojených.

Dailymile je zkrátka užitečná věc pro všechny sportovní nadšence a fandy. I když se v určitých věcech jedná o vykradený Facebook, tak Vám jí mohu jenom doporučit.

dailymile.com
Můj účet

Yuu čelí pomluvám ze všech stran. Mugi se konečně pochlapí a přestane se chovat jako holka (až na to řvaní na konci). Murakami snová další zlomyslné plány.

STAHUJTE ZDE

na definici nemluvení, ptáš se?
definuj si sebe, svoje chyby,a záště.
protože nemluví-li s tebou kdosi,
není chyba v něm, ale v tobě, co jsi.

Sedím, poslouchám, kreslím, přemýšlím.

Co si budeme nalhávat, hudba ve hrách byla důležitá od samého začátku, kdy se vám ze starých 486tek (pro někoho třeba i z Atari či Amigy) linul, alespoň teda pro mě, nepříjemný 8-bit. Hře to dodává atmosféru, hře to dodává šmrnc. Nedovedu si představit hru, kterou bych hrál bez hudby.

K napsání tohoto článku nebo úvahy, chcete-li, mě dovedla píseň War k titulu Alan Wake od Poets of the fall. Vlastně mě tak nějak přesvědčila k tomu, že si chci Alana minimálně zkusit, ne-li koupit. Ale tím náš koncert nekončí. Už kdysi dávno mě zaujala píseň Still Alive od švédské zpěvačky Lisy Miskovsky ve hře Mirrors Edge, krásně vystihuje atmosféru hry a vůbec, celý soundtrack k Mirrors Edge je dosti epický. A v neposlední řadě tu je opět Still Alive, ale tentokrát v Portalu. Miluju ten song. A líbí se mi, jak krásně vystihuje situaci po dohrání Portalu. Však jsem se tu o něm taky jednou zmiňoval.

Nicméně titulní songy tvoří jen malé procento, většinou se přímo ve hře nikdy nevyskytují. Co dělá herní hudbu herní hudbou jsou přímo OST. Úchvatný jsou OST k prvním dvoum dílům Diabla. Krásně podbarvují temnou atmosféru celé hry, na nic si nehrají, zbytečně nevyčnívají, ale přesto dokáží zaujmout. Přesně tak si to představuji. Nepovažuji se za extrémního hráče, takže více vám jich bohužel nenabídnu, ale dobré jsou prý také OST k hře Final Fantasy, Metal Gear Solid a sáze Command and Conquer.

A jaké jsou Vaše oblíbené herní soundtracky?

Peklik – počin dvojice Pekinga a Likandra. Roztomilá logická hra, sázející na princip her typu Bejeweled spojování tří a více předmětů, mající společnou barvu, v jeden celek.

Hru byste němeli přehlédnout už jen z toho důvodu, že je to po dlouhé době kvalitnější kousek na české freeware scéně, která ,co si budeme nalhávat, pomalu skomírá a upadá v čele s velkým véchá.

Ke hře jako takové. Grafika je příjemná, kuličky jsou ztvárněné velice pěkně. Hudba je od skupiny PerKelt a řekněme si to upřímně, mohlo jí být trochu více. Jeden song, hozený přímo ve hře, do smyčky po čase omrzí, i když to má grády a k designu a stylu hry se to hodí. Hratelnost hry je pěkná, hra rozhodně nenudí a free mód a logický mód vedle klasické kampaně  jí je jen k dobru.

Ale abych jen nechválil. Na hře se určitě najdou i nějaký ty mušky. Ať už v podobě nepříjemně rozmazané loading obrazovky (český ekvivalent – načítací – mi přišel jako zrůdnost) nebo nepříliš šťastně použitého logotypu, který je místy problém přečíst. Zamrzel mě také až moc velký počet druhů kuliček, díky nímž se člověk ve hře snadno ztratí a vede to ke špatným tahům. A takovýchto dorbných nedorazů by se našlo více.

Nicméně i po všem tom méně hezkém co jsem napsal se mi hra líbí. Už jen právě proto, že je to větší vlna do české freeware scény. Hru si můžete zdarma stáhnout ZDE.